• Pes
• Kříženec bula
• Evidenční číslo 72/19
• Pája (1rok)

Tenhle kluk je moje srdeční záležitost! A kdo ví, že už třicet let „chrtařím“ se jen diví! Pája k nám přišel jako hubený, bázlivý mladý pes, kterému stačilo říct „sedni“ a už se krčil, kdy přijde nějaký ostřejší povel. I na mě potřeboval pár dnů, než se zcela uvolněně rozplácl na dece a nechal se hladit po bříšku. Domnívám se, že jej vedl někdo, kdo si s pejskem ani nehrál, jen poroučel – a to se přece pitbulovi musí, že jo…ach jo, ty lidi.

Dnes je Pája příjemný společník na procházky. Jsem přesvědčena, že by i venku přiběhl na první zavolání, alespoň mé, zná mne a ví, že mi může důvěřovat. Ovšem nevím, jak by zareagoval na vetřelce na svém území. Patrně by si nekompromisně bránil své území.

Díky svým genům je Pája spíš vhodný pro zralého kynologa, určitě ne mladého kluka, který si jeho vzezřením bude nahrazovat vlastní svaly… Udat pitbulka je vždy trošku specifická záležitost, musí se opatrně, přemýšlet. I já mám Páju stále zastrčeného v karanténě, jednak tam má svůj klid, nestresuje a nemusí dokazovat ostatním psům v psinci, jaký je borec. Je čistotný, domnívám se, že by se dal klidně naučit i životu v bytě. Když se nudí, dokáže rozkousat peřinu, kterou má pod sebou, ale jinak jej stačí vzít do výběhu a trochu s ním pobláznit, házet hračky – plyšáky zvládá roztrhat do dvaceti vteřin!

Jako každý náš pejsek, i Pája je řádně proočkován, odčervován a čipován. Není kastrovaný. Snášenlivost s kočkami nemáme kde vyzkoušet :-( - zde se však domnívám, že by to nešlo dohromady.

• Pes
• Kříženec
• Evidenční číslo 24/19
• Ušák (4 roky)

Takový drobounký tvoreček to byl, když jej přivezli. Extrémně bázlivý, dokonce jsme museli dělat vyšetření na vzteklinu, ze strachu pokousal člověka. Jedno ouško pořád dole, uzlíček strachu.

Dnes je Ušák příjemný pes, nabral na váze, stále s plašší povahou, když si na vás zvykne, je to skvělý společník. Myslím, že tento pejsek by se mohl naučit žít i v bytě, samozřejmě to nepůjde za dva dny….logicky. Musí poznat, že jste tam pro něj, že má svůj klid a bezpečí (malé děti rozhodně ne), nikdo po něm nebude vyžadovat od prvního dne nějakou absolutní poslušnot. Až si vás „oťuká“, sám si přijde pro pohlazení, jistěže ne před návštěvou, to zase bude pěkně v koutku. Zkrátka stačí kousek času a pes vám a nakonec i návštěvám bude zobat z ruky!

Jako každý náš pejsek, i Ušák je řádně proočkován, odčervován a čipován. Není kastrovaný. Snášenlivost s kočkami nemáme kde vyzkoušet :-(

• Pes
• Kříženec
• Evidenční číslo 87/19
• Zrziboy (10 měs.)

Smutný zrzavý kluk, přišel k nám zcela vystrašený bez jakékoliv zkušenosti s vodítkem, ocásek již někdy předtím patrně zlomený. Nebolí ho to, jde pouze o kosmetickou vadu a Zrzi je dnes již otrkaný a veselý mladý pes. Pomalu začal chodil na vodítku s naší Lenkou – ta říká, že je venku zlatý:-). Jak by taky nebyl, když má tolik pozornosti, laskavého přístupu, hlazení, opravdu udělal za těch pár týdnů v útulku veliký pokrok.

V tuto chvíli, tedy jde opravdu o pár týdnů, bych stále uvažovala, zda doporučit rodině s velmi malými dětmi. Přikláním se k názoru, že by se dětí (nepoučených) mohl bát a třeba začít ze strachu vrčet….určitě však uvítá domek se zahrádkou (byť je relativně čistotný), kde by měl možnost neomezeného běhání, na vodítku to bude chtít ještě zapracovat. Je to však na dobré cestě:-) děláme pro to maximum. V brzké době vám připravím jeho aktuální fotečku, při přijetí totiž vůbec nekomunikoval. Má za sebou plnou vakcinaci, revakcinaci, je samozřejmě jako každý náš pejsek řádně odčerven a čipován. Domnívám se, že k jeho adopci bude potřeba dvou tří návštěv, strávit s klukem čas venku. Jakmile Vás přijme za své je vyhráno.

• Pes
• Kříženec border kolie
• Evidenční číslo 29/19
• Ferdík (2 roky)

Zábavný, veselý, společenský, pořád dobře naladěn. Takový je náš Ferdík, kříženec zřejmě border kolie, jeho činorodost tomu odpovídá. Miluje vodu! Když v útulku uklízeme hadicí, dokáže celou dobu venku ve výběhu pobíhat kolem čistícího se kotce a štěkat a štěkat. Ferdík je pes pro aktivní rodinu, klidně i s malými dětmi, byl by to skvělý společník na lesní či horské túry. V útulku nemá rád pouze našeho Míru, jinak je s každým psem kamarád. Na procházku chodívá s kýmkoliv, člověkem i psem. Dítě jej může venčit, samozřejmě pod dohledem dospělého, jinak by vám malý capart vlál za vodítkem a venčil by spíš Ferda jeho:-).

Jako každý náš pejsek, i Ferdík je řádně proočkován, odčervován a čipován. Není kastrovaný. Snášenlivost s kočkami nemáme kde vyzkoušet :-(

• Pes
• Husky
• Evidenční číslo 15/19
• Kámoš (5 let)

Kámoš se podruhé vrátil…..Upřímně, čekala jsem to mnohem dřív.

S panem Kratochvílem jsem byla nejméně jednou za týden ve spojení, telefonoval i pokaždé, když pes utekl, ev.jej kousnul….Starý pán si nezasloužil, aby jej pes zcela utahal, ovládal, no a Kámoš si bude muset počkat na majitele, který to s ním zvládne, nenechá si od něj poroučet. Zkrátka to musí být člověk, který si se psem „sedne“. Všem zájemcům vždy říkám stejnou větu: psa vám klidně vydám, ale už jej rozhodně nechci vrátit! :-)

No a co tedy vlastně Kámoš dělá? Úplně krátce by se dalo říct – dělá si jen to, co chce on sám. Od samého začátku pobytu psa v útulku říkám, že není moc kontaktní. Jenže pak se objeví nějaká slečna, která se mu zalíbí a pes se může zbláznit a chová se jako anděl, olizuje slečnu, skáče na ni. Tak to bylo i s první rodinou, která si psa odvezla – ženský element je pro psa zkrátka důležitý. Jenže jen do té doby, než chce slečna, žena, dáma, paní, aby pes třeba zůstal přes noc venku, protože prostě nebude spát v ložnici nebo na gauči v obyváku. Začne příšerně výt. S tím musí být budoucí majitel srozuměn. On přestane, ale za pobyt v útulku mohu říci, že u nás přestal tak po třech týdnech….ale přestal. Nikoho si totiž „nepřivyl“, nepřivolal k sobě. Došlo mu, že to není nic platné.

U pana Kratochvíla nezavyl ani jednou. Děda ho měl totiž stále u sebe. Značka ideál. Jenže ani po šesti týdnech spolužití nebyl znát žádný pokrok ve vztahu. Pes si kdykoliv vzal cokoliv z kuchyňské linky, v podstatě odkudkoliv. I z odpadků. Chtěl-li mu to děda vzít, kousnul, vrčel. Ze zahrady se mu jednou povedlo utéct. Musel překonat několik plotů i sousedovic. Pán hned zalarmoval obecní úřad, pes byl tedy po druhém útěku již dobře znám. A tak s ním chodil pán ven . Třikrát denně – jenže víte co to pro takového psa je – nic. Neutahá se, neunaví se. Zato majitel až až….A kontrolovaný pobyt na zahradě byl taky málo. Bez dozoru by opět utekl. Zkrátka tohle nikam nevedlo a já sama jsem panu Kratochvílovi říkala, aby ho dovezl zpátky, že jinak ho pes zničí. Dobrá vůle tady byla, obrovská. Zkrátka pro Kámoše nebyl majitel nikdo, jedinkrát nedal najevo vděk (blbě řečeno, že jo…), jedinkrát se nepřišel pomazlit. Sice v bytě již krásně spinkal na zádech, bezpečně se tedy cítil, doma nic neprovedl, nerozkousal, nepočůral se. Ale zůstal svůj. Osobnost s velkým „O“. Sebevědomý jako hrom, chcete-li.

A tak hledáme dalšího majitele. Opravdu si přeji, aby natrvalo.