Velikost textu: větší | menší
Varianta webu   žlutá modrá světlá tmavá

Dovolená….. A co bude DÁL?.…

PDFTiskEmail

        Dovolená….a co dál?…

Když jsem na webu (a díky pilné Leničce i na fb) s předstihem oznamovala, že tento týden bude útulek pro veřejnost uzavřen, ale já budu jako vždy fungovat na mobilu, netušila jsem, jak se během pár hodin dokáže všechno zvrtnout. Na mobilu jsem nebyla – dlužím vám tedy omluvu. A protože už nejde jen o mobil, přidám i vysvětlení, byť o svém osobním životě nikterak moc nezveřejňuji.

Osm let jsem nevypla mobil. Podotýkám, že jak v útulku, tak doma nemám signál. Veškeré hovory se tedy uskutečňují tak, že mám-li mobil v ruce, se vším ostatním musím praštit a jít stát k oknu. Člověk nalepen v okenní síti ovšem nemůže druhou rukou míchat guláš, psát s dcerou úkoly, stahovat fotky, vysát koberec, dokonce ani to okno během hovoru neumyje. Telefonuji v autě, v obchodě, když už se tam konečně dostanu, u kadeřnice, prostě všude.

Ještě v sobotu ráno, tedy už v den dovolené, jsem normálně vygruntovala útulek a vylítala pejsky po výbězích. Manžel dosekal i svahy trávy, vše jsme pečlivě připravili k předání kamarádce, které do smrti nebudu moct oplatit její pomoc. Hana je člověk, kterého zlatem nevyvážíte.

Přijeli jsme domů, začali jsme balit. Jenže já se začala nekontrolovatelně klepat, mé tělo prostě odmítalo jakkoliv spolupracovat, sesunula jsem se na gauč a nebyla schopná ničeho. Byla otázka, zda vůbec odjet. Manžel chtěl do nemocnice, já na chatu. Všechno sbalil, naložil a já spala v autě. Nejeli jsme daleko a vždy se dalo rychle vrátit. Tři dny jsem byla schopná se doplazit akorát na toaletu, střídala jsem paralen s ibuprofenem a měnila propocená trika i postele. Teplota se vytrvale držela nad třicet osmičkou, často atakovala i devítku. To, že více jak půl roku zamluvená chata je bez wifi a absolutně bez signálu O2 i T-mobile, se nakonec ukázalo jako nejlepší možná varianta. Rodina se mě třikrát denně ptala, jestli už jedeme k lékaři, já vytrvale odpovídala, že potřebuji jen spát. Netuším, zda na mě skočil nějaký bacil, byla jsem úplně v pořádku, žádná bolest krku, hlavy, kašel, rýma….jednoduše jsem se složila jako domeček z karet.

Všichni mi vždy dokolečka opakovali, že takhle to dál nejde, že nemůžu pořád pracovat. Bylo mi to jasné, ale vymanit se z toho kolotoče se mi zdálo nemožné. Jenže když pak dostanete takový signál, „ťafku“, vidíte vše jinak. Dojde vám, že nejste robot a že rodina je to nejcennější, co máte. A že nejste otrok lidí, ale svou práci děláte hlavně pro psy. Samozřejmě, že nechci, aby se útulek dostal tam, kde byl před osmi lety. Den otevřených dveří byl jednou ročně!! Venčení neexistovalo. Co tedy bude dál?

Pro návštěvy i venčení budou vyhrazeny pouze dva víkendy v měsíci, středa zůstává stále. Které to budou, uvidíte na webu. Budu se snažit je tam vždy dát na měsíc dopředu, ale ideální bude, když se před odjezdem raději ještě ubezpečíte. Telefonování se ruší!! Zůstává sms a mail, to se osvědčilo a já se vymaním z nesmyslného teroru kdy stokrát za den vysvětluji to, co je zcela přehledně psáno v informacích pro zájemce.

Všem vám děkuji za pochopení.

Vaše Lenka Kubová

IMG 5797





Kontakty, základní údaje

Spojení na nájemce: utulekbreclavbulhary@seznam.cz, 519 340 531, 723 040 495

Návštěvní doba: středa, sobota, neděle: 13:00 - 15:00 (jinak vždy po telefonické dohodě)

  • Majitel: Město Břeclav, Nám. T.G.M. 3, 690 81 Břeclav, IČ: 283061
  • Nájemce: Lenka Kubová, DiS., Lipová 196/15, 691 46 Ladná, IČ: 68338309
  • Adresa útulku: viz mapa níže
    GPS: 48°48'54.900"N, 16°45'48.720"E
  • Útulek je pod kamerovým systémem a činnost je pojištěna                            
  • Výdej majitelům: po telefonické dohodě

Služba pro naléhavé případy denně na telefonních číslech provozovatele útulku a dále Městské policie (156).