|
Varianta webu
|
|
|
Pejsek k nám již se jménem, na které slyší, přišel. Je to moc milý kluk, snášenlivý se všemi pejsky, příjemný na ošetřování, velice fajn na venčení….samá pozitiva:-) Navíc úplný mazel. Drobnou chybičku bych na něm našla, ale myslím, že se nejedná o nic zásadního, protože tohle platí u 99% útulkáčků. Než k nám přišel, žil nějakou dobu u jednoho bezdomovce. Nemyslím to ve zlém, onen pán byl zřejmě pohodový, Renda není vůbec zkažený. Jenže ona volnost, kterou s ním zažíval, se u nás v prvních dnech projevovala sklonem k úniku odkudkoliv. První týden mi utekl ze všech tří výběhů. Nevím jak, nic nezničil, nikde nebyl poškrábaný. Co však bylo (a je) nejdůležitější – on vůbec nikam daleko neodešel. Prostě se potuloval kolem, zdravil se s pejskama, které ještě přes plot nepotkal…. No, a protože ti řvali jako blázni, vyšla jsem se podívat, co se děje, René se ke mně radostně přidal a zase jsme spolu odkráčeli do boxu. Po týdnu tahle obíhací hra skončila. Takže poučení: rozhodnete-li se poskytnout domov našemu Renkovi, určitě se mu první měsíc řádně věnujte, hlídejte, pokud nejste rovnou s ním, zabezpečte jej proti úniku. Až Renda pozná, že nová rodinka jste právě vy, určitě se vás již nepustí!! |
|
|
|
|
Temperamentní zlatíčko. Ale prostě „maliňák“…. Kdo kdy cvičil psy ví, o čem mluvím. Milující a oddané zvíře, které potřebuje dostatek vybití energie, která z něj přímo čiší. Jdete-li s ním na procházku, zkraje vám div neutrhne ruce, jak tahá, ale vrátí se spokojený, ještě se vylítá ve výběhu a pak si lehne a ani o něm nevím. Jako každý temperamentní pejsek je i Brit hůře krmitelný. Sežere úplně všechno, nemá zdravotní komplikace, ale svým neustálým pobíháním po boxu a upozorňováním na sebe, prostě nepřibere a nepřibere. Něco jako Kamilka. Stejný problém – krmíte super žrádlem, ale pes je hubený. Brit bude spokojený v domku se zahradou, velikou službu by ale také mohl udělat jako pes hlídací ve velkém objektu!! |
|
|
|
První, co k tomuto pejskovi napíši je: prosím, nepište mi sms ve tvaru – mám zájem o pitbula, v sobotu si pro něj přijedu. Budu po Vás vyžadovat nejméně dvě návštěvy (jen lehounce se přiblížím podmínkám jiných útulků, kde musíte o psa projevit opravdový zájem hned NĚKOLIKA návštěvami). I kdybyste přijeli z Aše, je možné, že odjedete bez psa. O Buliho doposud projevují zájem jen taková „individua“, nechci se nikoho dotknout, jen jsem v případě tzv. bojového psa velmi opatrná. Rozhodně jej nevydám pánovi, který mi sedí před útulkem s flaškou v ruce a na první pohled vypadá „zhuleně“. Také bezdomovci nemůže být pes vydán – žádný, samozřejmě, jako v každém jiném útulku. Buli rozhodně ani nebude využíván jako nějaká cvičná kořist pro psí zápasy…. pes v útulku nijak nestrádá, je to pohodové a zlaté zvíře a i kdyby mi měl zůstat „na krku“, nedám jej člověku, který si své chybějící svaly či sebevědomí posiluje pořízením psa, který budí respekt. |
|
|
Jména u nás dostávají pejskové všelijak. Nejčastěji jde o můj první dojem. Když k nám fenku přivezli, šla jsem si ji převzít k policistům do auta. Z klece na mne laskavě hleděla obrovská fena a já jí povídám – jejda, Ty jsi ale veliká jako loď… „vzpoura na lodi Baunty“ – znáte ten román? Takhle tedy přišla ke svému jménu naše „Baui“ – už na to i slyší :-) U všech pejsků se vždy snažím napsat, říct, vše, co o nich vím. Nejde jen o to je vychválit, obratem udat – oni by se mi pak na druhý den vrátili! A to přece není účel. Pro budoucího pána Baui bych zdůraznila to, co ostatně říkám u všech pejsků, ale tady to platí dvojnásob. Dobré ploty, pokud možno třeba i zídky. Baui si totiž velmi dobře hlídá svého pána, ale když se jí ztratí z dohledu, vydá se jej hledat. V útulku nám hravě přeskočila ploty ve výbězích a dostala se tak až ke slepicím – jedna to, bohužel, odnesla. Čili: máte-li doma slepice – bylo by nejlepší, aby od nich byla fena bezpečně izolována. S ostatními psy se snáší velmi dobře, je kamarádka snad z každým obyvatelem útulku, až na Bertu. S tou na sebe vždycky tak řvou, že je raději odděluji ještě jednou přepážkou v kotci. Pak je klid. Chcete-li jít s Baunty na procházku, určitě si vezměte běhací tenisky a odložte vše, co vám může při letu překážet. S Baui u nás chodí rádi jen mladí sportovci:-). Žádná klidná procházka, ale slušný úprk. No jo, již v druhé větě píši, že je to temperamentní fenka:-). |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pro naše stálé příznivce není žádná novinka, že se k nově příchozím pejskům vyjadřuji až po nějaké době strávené v útulku. Dery u nás není dlouho, přišel ze Starého Města. Asi po čtrnácti dnech se mi ozvala paní, které měla nějaké povědomí o tom, co si všechno, chudák pes, asi zkusil. FB je mocná zbraň :-), ale je fajn, že v našich případech, mám na mysli ztracené pejsky, pomáhá. A tak jsem se dozvěděla, že Dery byl již u dvou majitelů a pokaždé utekl. Údajně i z nějakých kotců v Buchlovicích….ono je to těžké – je-li pes na místě jedinou noc a uteče…hledá domov (kde??) …v blízkosti je fena….cítí blížící se hárání? Kdoví….uteče z kotce – lidičky, to u nás umí každý druhý šikovnější pes!! Ale jsme to my, lidé (zachraňující, co „pánečci“, při pořízení rozkošného štěňátka, zmastili), kteří se snažíme těm rozhozeným dušičkám pomoci. Čili postarat se tak, aby pes nikam neutíkal, neuštvával feny apod. Že je Dery vynalézavý, předvedl již po příchodu do útulku. Hravě si poradil se západkou na boxu. Žádný problém, kolíčkem se dveře zabezpečily. Protože byl, jako každý nově příchozí pes, umístěn v karanténních boxech, utéct nemohl. Proběhlo očkování a pes putoval do psince. Dostal tzv. „létací box“ , čili utéct opět nemohl. Dovedu si však představit, že by z kotce bez střechy hravě vyskočil. Venčení probíhá naprosto bezproblémově. Dery nemá nejmenší snahu z výběhu utéct. A že jsme měli už nějaké zdrhače, kteří si poradili naprosto s každou překážkou :-). A to má, prosím pěkně, z výběhu přístup ke kotcům, kde jsou hned dvě feny! Sára a Dáma. Nevšimne si ani jedné, vůbec se k nim nedobývá. Nutno podotknout, že obě mají již delší dobu po hárání. A pojďme k tomu nejpodstatnějšímu – povaha psa. Dery je hodný, velmi hodný, mazel. Podává packy, snaží se si svého človíčka pěkně hlídat. Pohybuji-li se po útulku a pes je volně ve výběhu, pobíhá si v klidu, ale po očku stále pozoruje. Když si zaběhne mimo dohled a já jsem při úklidu v některém z kotců, hned mne najde, pozdraví přes mříže a jde si zase ňuchat dál. Každého nově příchozího psa si na vodítku napřed zkouším sama. Dnes už tuto povinnost klidně zastane i Jitka. Když přišla s Derym z procházky, prohlásila, že ho zvládne i desetileté dítě. Já dodávám – samozřejmě pod dohledem dospělého!! No, a protože k činům se u nás musíme dostávat co nejrychleji (útulek je přestupná stanice, nikoliv domov!!), hned jsme to dneska vyzkoušely – na obrázku vidíte slečnu, která si Deryho venčila sama!! Maminka jen dohlížela. Závěr? Nesuďte rychle, nezatracujte, dejte jim čas pochopit, že k vám určitě patří, že jim nikde lépe nebude a hlavně se na jejich příchod připravte!! Pes samozřejmě nechápe, že tohle už je konečně ta vytoužená konečná stanice. Jsme to my, lidé, kteří musí myslet za něj, předvídat, zabezpečovat, chápat, tolerovat, nekonečně milovat….. Z celého srdce vám děkuji za ně, chlupáče opuštěný…. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Spojení na nájemce: utulekbreclavbulhary@seznam.cz, 519 340 531, 723 040 495
Návštěvní doba: středa, sobota, neděle: 13:00 - 15:00 (jinak vždy po telefonické dohodě)
Služba pro naléhavé případy denně na telefonních číslech provozovatele útulku a dále Městské policie (156).