MAJDA - skutečný příběh

Jednoho dne se k nám zavítali milí návštěvníci. Musím poděkovat za krásný finanční dar a potřebné věci, které jsem však nestačila vyfotit neboť je můj hodný manžel roztřídil, uklidil na svá místa. A pak začali vyprávět a neustále děkovali, že je o Majdu krásně postaráno a věnujeme se jí na sklonku jejího života laskavě.

Majda se jmenovala Zorka, žila se dvěma sestrami u majitele, který byl hodný, ale prostá duše. Neuměl se o sebe postarat. Ale psy miloval. Nejvíc Zorku a Zorka jeho. Tak, že se k němu nesměl nikdo přiblížit. Chodila spolu s majitelem i několikrát denně pěšky do blízkého Kyjova. Sám neměl na jídlo, vybíral popelnice, ale psům kupoval, veterináře navštěvoval a za Zorku platil stále pokuty za pokousání. Naši návštěvníci pánovi různě pomáhali. Ale pak vyhořel. Zajistili mu ubytování, ale psi s sebou vzít nemohl. Tehdy se ukázalo, jak je důležité mít v obci správného starostu - ten totiž zařídil, že všechna děvčata mohla do hodonínského útulku. Dvě sestry se udaly, jedna dokonce do nóbl rodiny, ale Zorka ne. Byla nejhezčí, ale kousala. Naši hosté by si ji bývali tehdy nechali, ale nešlo to, kousala všechny. A pak přišlo tornádo.... a Zorčin další osud již znáte od nás pod jménem Majda. S tím jsme si ji z Hodonína dovezli :-) 

Je narozená 28.9.2009 a k narozeninám má slíbený dort. A já pro Zorku Majdu přiobjednám další podložky vetbet. Už měsíce má celý box den co den vyložen protiskluzovými pomůckami. Občas se jí nepodaří vstát, dostat se z boudičky - tam je vůbec nejraději. Není to pes k adopci, stáří má u nás důstojné. A my ještě jednou děkujeme za pomoc a ocenění naší péče :-)