Miluška po třech týdnech

V sedm ráno jsem vyrazila pro Milušku do útulku. Ve dvanáct jsem byla doma, uf. Díky naší dobré víle HANĚ funguje útulek i když lítám po veterinách. Jsem o tři tisíce lehčí, naftu nepočítám… čas už radši také ne… ale s krásným pocitem – Miluška se hojí báječně! Pan doktor nás pochválil ale zároveň poučil, že ještě měsíc "v kleci" určitě. Nu což, vydržíme. Návštěvy Miluška nepřijímá, s každou totiž úplně blázní a lítá po maličkém kotci jako torpédo. Což nesmí… přece jen však položím otázku: najde se za nějaké dva tři měsíce nějaký vážný zájemce o adopci? Ono totiž ani za měsíc ještě nebude úplně ok. To se teprve ujasní termín další operace, při které se "želízka" vyjmou. Zlomenina to byla opravdu tuze nešťastná a operační zákrok nadmíru těžký. Jsem velmi ráda, že jste nám s tou malou uličnicí pomohli😊