Silvestr

O tomto chlapci jsem psala již začátkem roku. Přišel k nám na Silvestra, extrémně zanedbaný, vyhublý, všechno na něm volalo : pomóóóc.... majitele jsme ani nijak moc nehledali, musela bych na něj podat stížnost na prošetření, protože i zcela nevyhovující péče se dá označit za týrání. 

Nejpatrnější byli oči. Hned jsem věděla, jak naložím s penězi z mikulovské kostelní věže organizátorky paní Petry. Fakturu nemám ještě dnes k dispozici, ale bude to více, než jsme čekali. Nevadí, použiji zatím peníze od Milušky. Protože operace byly nakonec dvě. Nebudu zde vypisovat co - jak - proč - že třetí víčko má nějakou funkci a že existují nějaké veterinární postupy.  Nejsem odborník. 

Pooperační péče je nejsložitější období v možnostech každého útulku. Zkuste takového mladého obra vždy nejméně týden po operacích držet v klidu a jen na vodítku. Žádné lítání, skákání, otřesy. Kdo nezažil, neuvěří... Zvládli jsme to. Silva chodí ven, má vodiče, vodičky jsou na něj fyzicky slabší. Přibral. K hezčímu zacelení očiček bude ještě tak dva měsíce potřebovat, úplně krásná nebudou patrně nikdy. Kéž by se psovi dostala péče v době, kdy problém vznikal. Stav, se kterým se dostal k nám, už byl prostě víc než jen zanedbaný. 

Již v lednu o psa projevila zájem paní, která již před lety "podobné kvítko" od nás měla. A že si vedla skvěle! Později i pán. Vždy postupuji svědomitě a vždy v zájmu psa. Dnes jsme Silvu poprvé naočkovali. Po revakcinaci (za tři týdny) tedy budeme zvědavi, s kým nakonec Silvestr domů odjede :-)