Takové dlouhé úterý….

To vám byl dneska den... až v pozdních večerních hodinách jsem vracela do útulku kočičku po kastraci, s Cestářem jsme absolvovali vyšetření, Dan a Rex zvládli očkování bez ztráty kytičky a všichni uléhali po luxusní večeři (masóóó!!!) spokojeni, v útulku ticho jako v kostele 😊

Ukázalo se, že naše (už ne tolik divoká, pokrok!) kočka, je vlastně chudina stará dáma, odhadem desetiletá. Nafasovala antibiotika a probouzí se pod dozorem hodné hlídací tety😊, stejně jako Cestář ve svém teplém a prostorném boxíku. Neskutečně vychrtlého pejska musíme opatrně rozkrmit a budeme pokračovat tak, jak umíme se staroušky. Už jsme měli daleko horší stavy a odcházeli vyfešákovaní do nových báječných domovů.

Ostatní pejskové nám dělají radost. Vzít si na procházku třeba Dana či Rexe je za odměnu, Brita umí také chodit v lehčím tempu, Fred a Bobeš jsou samostatně zlatí, o Pavlících ani nemluvím 😊, miláček Ron nám zraje jako víno, Míra se valí jako válec, ale s Britou se prochází jako král, o pokrocích Dennyho vám napíšu třeba zítra samostatně, máme z něj radost. Jenom Sirka zlobí stejně...měla jsem u něj jednu zkušenou paní a potvrdila mou domněnku, že se u něj projevuje ataxie, která "zkraty" prohlubuje. Inu, poskytujeme doplňkovou výživu, jsme rádi, že pes je u nás spokojen a pěkně přibírá.